Očima našich zaměstnanců

František Morong působí ve společnosti LUKROM už neuvěřitelných 21 let. Pracuje na pozici servisního technika na středisku v Kroměříži a specializuje se na stroje značky HORSCH, především na postřikovou techniku. Do firmy nastoupil v červenci roku 2004 a od té doby je nedílnou součástí týmu.

Jeho cesta k LUKROMU začala už během učení, kdy působil v zemědělském podniku Agrodružstvo Morkovice. Po vyučení tam zůstal dalších deset let a práce se zemědělskou technikou ho bavila od samého začátku. „Finanční ohodnocení ale nebylo ideální, a navíc kvůli směnnému provozu jsem měl málo času na rodinu,“ vzpomíná. V té době mu kamarád a spolužák, který už v LUKROMu pracoval, řekl o volné pozici. Přihlásil se a vyšlo to – i když přechod nebyl snadný. Byly žně, a v předchozím zaměstnání obsluhoval kombajn, musel odejít téměř ze dne na den. „Nakonec se všechno vyřešilo a pustili mě,“ dodává.

Žádný stereotyp

Jeho běžný pracovní den se nedá dopředu naplánovat. „Každý den je jiné překvapení, nikdy nevím, co mě čeká. Nejvíc telefonátů přijde ke konci pracovní doby, kdy zákazníci hlásí poruchy strojů. A když se pokazí postřikovač, je potřeba řešit to hned – vím to z vlastní zkušenosti,“ vysvětluje.
Právě tato rozmanitost a nutnost rychle reagovat na nečekané situace mu vyhovuje. „Aspoň to není stereotyp,“ říká s úsměvem.

Co ho na práci baví

Technika ho baví odjakživa, rád opravuje věci i doma a když se problém nepodaří v práci vyřešit, přemýšlí nad ním i doma. Velkou roli hraje i kolektiv. „Máme výborný tým a skvěle vybavenou dílnu. Kdyby mě práce nebavila, nedělal bych ji,“ dodává.

Za největší úspěch považuje moment, kdy se podaří zprovoznit stroj a zákazník může pokračovat v práci. Naopak na situace, kdy oprava nevyšla, si vzpomíná jen výjimečně – například když museli vracet výrobci prototyp postřikovače kvůli softwarové chybě.

Stabilní firma a skvělý kolektiv

Za velkou výhodu považuje i to, že LUKROM je stabilní rodinná firma. „Pracuji v příjemném prostředí, máme atraktivní benefity a nikdy nebyly žádné problémy. Je to, jak se říká, na pohodu,“ pochvaluje si František.

Na otázku, co mu zůstalo v paměti, vzpomíná na dobu krátce po nástupu: „Jednou jsme přes noc opravovali kombajn, který nechtěl mlátit. Zákazník ho přivezl večer a ráno už musel být v provozu. Byla to náročná, ale výjimečná akce, na kterou s kolegy dodnes vzpomínáme.“

Člověk se učí celý život

Během let se František hodně posunul – ať už profesně, nebo osobně. „Začínal jsem bez počítače, dnes si práci bez něj nedokážu představit. Naučil jsem se programovat jednotky, kalibrovat stroje a držet krok s moderními technologiemi. Člověk se učí celý život,“ říká.

Do budoucna má přání jednoduché – zdraví a dobrý kolektiv. „Po padesátce už se člověk necítí tak, jako ve třiceti. Ale přeji si, aby ten náš kolektiv zůstal takový, jaký je. V práci člověk tráví více času než doma.“ Zvláštní uznání věnuje kolegům Davidu Lůčnému a Matouši Sluštíkovi, kteří jsou podle něj špičkami v oboru a vždy ochotně pomohou a poradí.

„Na Davida dodnes vzpomínám, když nastoupil do LUKROMu. Během tří týdnů už měl obrovský přehled a znal technologii stroje, konkrétně postřikovače. Já jsem nikdy před tím neviděl někoho tak zapáleného do práce, jako Davida. Celý stroj prošel od vrchu dolů s všechno si fotil a doteď když mu zavolám, je schopný dohledat ty fotky. Jde vidět, že práce ho opravdu baví a je v ní výborný, “chválí František.

Rady mladším kolegům

Mladým lidem, kteří nastupují do oboru, radí mít zájem, sledovat všechno kolem sebe a mít chuť učit se. „Když jsem začínal, žádná školení nebyla – musel jsem si vzít návod, nastudovat ho a zjistit, jak stroj vlastně funguje.“

Život mimo práci

Ve volném čase se věnuje František rodině a sportu. Dříve hrával fotbal, ke kterému vedl i svoje dva syny a v minulosti začat trénovat jako asistent trenéra. Po čase toho však kvůli časové vytíženosti nechal a dnes František znovu trénuje dorost v Morkovicích. „Je to časově náročné, ale baví mě to. A když je čas, rád vyjedu na kole nebo pracuji kolem domu,“ popisuje.

Oblíbený stroj

A jaký je jeho oblíbený stroj? „Jednoznačně HORSCH. Nejbližší je mi postřikovač Leeb – je pohodlný a tichý.“

Závěrem…

Na závěr dodává vzkaz těm, kteří by uvažovali o práci v LUKROMu:
„Přidejte se k nám! Je to pestrá a zajímavá práce, žádný stereotyp. Čekají vás výjezdy i do zahraničí, různá školení, a hlavně skvělý kolektiv. Firma jde s dobou a nabízí jistotu i příjemné prostředí,“ uzavírá rozhovor František.